Kiova
Jméno psa: Kiova
Rasa: -
Pohlaví: fena
Místo osvojení: Kroměříž
Proč pes z útulku? "Zalíbila se mi na fotkách a navíc se nacházela v útulku pár kilometrů od nás."
Příběh:
Kiovu jsem našla na stránkách bullů v nouzi poté, co se impact s pawLINkou na ni jely podívat. Prohlédla jsem jejich fotky a hrozně se mi zalíbila. A navíc byla v útulku v Kroměříži, takže pár kilometrů. V útulku byla asi půl roku. Dle informací útulku neměla ráda některé chlapy a potřebovala málo pohybu kvůli kapřímu hřbetu. S přítelem a naší staffordkou Ammy jsme se tam vypravili na návštěvu. Doufala jsem, že se spolu holky snesou. V kotci byla s dalšími asi 4 fenami, tak to vypadalo nadějně. Na zkušební procházce to vypadalo v pohodě, tak jsme si Kiovu vzali domů. Bylo to v květnu 2008. O její minulosti nevíme vůbec nic, ale bylo vidět, že je zvyklá na koupání a také jezdit autem, protože se okamžitě hrnula do kufru.První cca 2 týdny proběhly bez problémů, ale pak si Kia zvykla a snažila si vybudovat vedoucí postavení, takže útočila na Ammy. Toto jsme podcenili a tak po pár rvačkách a následných návštěvách veterináře už jsem byla zoufalá a chtěla jsem Kiu raději někomu darovat. Holky spolu mohly být pouze na procházkách a doma musely být oddělené. Tady nám pomohla PawLINka radami, jak to zařídit, aby to fungovalo.
Nastal u nás pevný řád a Kia se odporoučela na konec smečky. Aby jí to nebylo líto může šéfovat aspoň našim dvěma kočkám :o) .
Takže v současné době jsme ve fázi, kdy se nám holky bez problémů snesou v domě a na zahradě. Na zahradě zatím pod zvýšeným dohledem. A samozřejmě nejkritičtější jsou uvítací ceremoniály, kdy musíme Kiovu opravdu hodně hlídat.
Když byla Kia v útulku tak vážila asi 17 kg (za ten půl rok přibrala 2 kg), hrozně jí trčel kapří hřbet, neměla žádné svaly a srst měla nezdravou a zaprášenou. Nyní má cca 21 kg, nasvalila, hřbet se v mezích možností srovnal a srst se krásně leskne. Nebylo pravdou, že potřebovala jen málo pohybu. Její hřbet ji vůbec v ničem neomezuje, akorát dle našeho veterináře je po neléčeném zánětu plic, takže v horku špatně dýchá. Proto se v létě snažíme na procházky chodit po páté hodině a pokud možno ve stínu a kolem vody. Dokonce zvládá i běh u kola. Kiuška je náš mazlík. Samozřejmě s námi i s Ammy spí v posteli a vedou spolu každovečerní postelové souboje. Je ukecaná jako asi každý staffbulík, a když něco chce, umí to dát hodně hlasitě najevo. A když zachrastí obojek, tak se začne točit dokolečka a poskakovat, jak se těší na procházku.
Musím říct, že jsme hrozně rádi, že Kiušku máme a musíme poděkovat impact za to, že ji pro nás našla a pawLINce za cenné rady s výchovou.
